Jsme rádi, že spoluobčanům není lhostejný osud lidí, kteří se ocitnou ve složité životní situaci. Jak pomáhají vaše finanční dary v kutnohorské charitě? Sociální pracovnice Střediska Racek pomohli Janovi najít řešení z jeho nelehké situace.
Sedíme s panem Janem v suterénní místnosti. Je krátce před Vánocemi. Venku je sychravo, chladno a nevlídno. Takový ten čas, kdy má člověk chuť za sebou zavřít dveře, vzít si teplé papuče, sednout si s knížkou a šálkem horkého čaje a těšit se na nejkrásnější čas v roce.
Tady se ale předvánoční pohoda nekoná. Přemýšlím, že když jsem tu byla naposledy, bylo na stěnách mnoho obrazů. Teď už po některých zbyly jen světlé čtverce a obdélníky. I nábytku mi připadá nějak méně.„ Jak se mát pane Jane?“ ptám se, i když bezútěšná realita je více jak vypovídající. „ Zažívám nejhorší situaci ve svém životě,“ odpovídá pan Jan a choulí se do péřové bundy. Nechce se mu mluvit. Uvědomuju si, že v místnosti je zima, odhaduji tak 8 stupňů.
Proti mně sedí zlomený člověk. Pomalu začíná vyprávět. O letech minulých, kdy bylo v jeho životě všechno zalité sluncem. O letech, kdy byl úspěšný, šťastný a spokojený. O tom, jak žil normální rodinný život, staral se o děti.
S panem Janem jsme začali spolupracovat po intervenci osoby, které nebyla jeho situace lhostejná. Od začátku mnohokrát zmiňoval, že nás nechce obtěžovat a stěžovat si. Pomalu k nám začínal mít důvěru. Vyprávěl o náhlé příhodě, po níž se zhoršil jeho zdravotní stav. O tom, jak následně ztratil práci, o dluhové pasti, do které se dostal
a o tom, že je toho na něj tolik, že vlastně neví, jak by mohl svou situaci řešit.
Začali jsme tedy společně hledat řešení. Od poskytnutí potravinové pomoci, přes mapování finanční situace až k hledání vhodného zaměstnání. Díky finanční podpoře sedlecké farnosti jsme krátce před Vánocemi zakoupili a instalovali Janovi topné těleso. Situace pana Jana se začala zlepšovat. Pomalu získal zpět vůli žít a bojovat s nepřízní osudu. K naší velké radosti si našel zaměstnání, ve kterém je spokojen. A krátce před Vánocemi nám poslal dopis.
Vážení, chtěl bych vám všem od srdce poděkovat za vaši laskavost a empatii. Vážím si vaší pomoci
a lásky k lidem, kteří se ocitnou v tíživé situaci. Dělám vše pro to, abych postupoval krůček po krůčku dopředu, nevzdávám se. Mám radost a naději v lepší časy. S Pánem Bohem, lásku a vše dobré Vám všem přeje od srdce Jan.
A tohle je ta největší odměna za práci, kterou děláme, protože co je důležité, je očím neviditelné a správně vidíme jen srdcem. O příběh z Občanské poradny Střediska Racek se s námi podělila sociální pracovnice Lenka Holcová.
Mgr. Marcela Mommersová
Specialistka komunikace, PR
Tel.: 607 714 535 E-mail: 88EmV-548hzwVbigc8m%C9.43dkmRb~lWlkmb