Oblastní charita
Kutná Hora

Paní Alena pracovala v Praze na lukrativním pracovním místě ve státní správě. Díky svému zdravotnímu stavu byla přeřazena na jinou pracovní pozici, která ji dle jejich slov nenaplňovala. Během krátké doby přišla o zaměstnání úplně. Vrátila se k rodičům na vesnici, žila s nimi v bytě, avšak rodiče postupně zemřeli. Alena životní situaci nezvládla, začala pít, přestala pracovat, neplatila nájem v bytě a musela se z bytu vystěhovat.....    Terénní pracovníci našli Alenu v mokrém a rozpadlém stanu ve špatné fyzické a psychické kondici....

Často slýcháme věty: ,,bezdomovci si za to mohou sami, nemusí být na ulici…“Ano, v některých případech je to pravda. Co když ale vstoupí do života člověka psychická nemoc, nepomůže rodina, nebo je již rodina tak vyčerpaná, že už pomoc nezvládá? Pan Adam celý život pracoval, měl bydlení a jen občas zdravotní problémy. Mohl si v klidu užívat důchodu a žít relativně v pohodě. Během jednoho roku přišel o bydlení, vystřídal několik ubytoven, zhoršil se mu zdravotní stav a nakonec skončil na ulici. 

Život se mu obrátil naruby. Kdysi pracoval jako ostraha v supermarketu a bydlel na ubytovně. Vedl obyčejný život, dokud se po neshodách se správcovou neocitl bez střechy nad hlavou. A bez bydlení přišel i o práci. Náhle byl sám – bez rodiny, bez přátel, bez jistoty. Snažil se přežít, postavil si stan, ale s příchodem zimy hledal pomoc ve středisku Atrium pro lidi bez domova. Tam mu nabídli noclehárnu i podporu v podobě dávek hmotné nouze. Zdálo se, že se jeho život vrací do normálu – našel si brigádu ve firmě montující sádrokarton a začal hledat stabilní bydlení. Jenže pak znovu podlehl alkoholu. Ztratil práci, neplatil ubytovnu a opět skončil na ulici.